|
Identifikace rostlinné DNA v komplexní matrici pomocí molekulárních technik
Papala, František ; Langová, Denisa (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je identifikace rostlinné DNA v komplexní matrici pomocí molekulárních technik. Práce nejprve vychází z rešerše literárních zdrojů zaměřených na molekulární techniky identifikace DNA a pak se teoreticky zabývá metodami izolace a charakterizace rostlinné DNA. Konkrétně se bude pracovat s DNA borůvky. V experimentální části byla měřena čtveřice komerčních produktů, ze kterých byla izolována DNA a následně byla podrobena PCR a HRM analýze.
|
|
Identifikace rostlinné DNA v komplexní matrici pomocí molekulárních technik
Papala, František ; Langová, Denisa (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je identifikace rostlinné DNA v komplexní matrici pomocí molekulárních technik. Práce nejprve vychází z rešerše literárních zdrojů zaměřených na molekulární techniky identifikace DNA a pak se teoreticky zabývá metodami izolace a charakterizace rostlinné DNA. Konkrétně se bude pracovat s DNA borůvky. V experimentální části byla měřena čtveřice komerčních produktů, ze kterých byla izolována DNA a následně byla podrobena PCR a HRM analýze.
|
|
Radiocesium v rostlinách brusnice borůvky
Šoukalová, Červinkov
Radiocesium 137Cs vstoupilo do životního prostředí následkem zkoušek nukleárních zbraní a nehodami jaderných zařízení, které nastaly v průběhu nedávné minulosti. S ohledem na poločas přeměny je radiocesium stále přítomno a detekováno ve složkách životního prostředí České republiky, zvláště pak v lesních ekosystémech. Obsah a přenos radiocesia v rámci jednotlivých biotických částí lesního ekosystému byl studován za pomoci rostliny brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus L.), která vyniká schopností efektivně akumulovat radiocesium. V průběhu předešlých let byl proveden odběr více než 350 vzorků vegetativních a generativních částí brusnice borůvky a půdních vzorků ze zájmových horských oblastí, které vykázaly významnou kontaminaci radiocesiem dosahující průměrné plošné aktivity 4007 Bq.m-2 pro Jesenickou oblast, 2807 Bq.m-2 pro Orlické hory a 1783 Bq.m-2 pro Krkonoše. V závislosti na půdních vlastnostech odběrné lokality byl stanoven agregovaný faktor přenosu (TF-AG) v rozsahu 4,42E-03 až 3,25E-01 m2.kg-1. Hodnoty agregovaného faktoru přenosu prokázaly mírnou nicméně statisticky vysoce signifikantní negativní korelaci s obsahem jílovitých částic. Byla také zaznamenána slabá nicméně statisticky významná pozitivní korelace faktoru přenosu a celkového obsahu humusu a mírná ale statisticky signifikantní negativní korelace faktoru přenosu a aktivní půdní reakce. Korelace nadmořské výšky a agregovaného faktoru přenosu prokázána nebyla. Multivariační analýza pomocí generalizovaného lineárního modelu (GLM) nicméně prokázala, že pouze obsah jílovitých částic a aktivní půdní reakce mají vysoce signifikantní vliv na agregovaný faktor přenosu. Vliv dalších testovaných faktorů nebyl detekován. Analýza translokace radiocesia v rostlinném těle brusnice borůvky prokázala výrazné sezónní kolísání radiocesia v průběhu roku. Procentuální zastoupení radiocesia v rostlinných částech brusnice borůvky bylo determinováno následovně. Nejnižší obsah radiocesia vykázaly stonky borůvky, poté plody, dále listy a nejvyšší obsah radiocesia demonstrovaly kořeny borůvky. Bylo také prokázáno, že konzumace bylinných borůvkových čajů a čerstvých plodů borůvky nepředstavuje žádné ohrožení zdraví české populace a zcela minoritně přispívá k celkové přípustné roční ekvivalentní dávce populace.
|
| |
|
Využití molekulárních markerů při šlechtění kanadských borůvek
Hynek, Petr
Tato práce se zabývá nejnovějšími poznatky při šlechtění kanadských borůvek. Je zde zpracován přehled v současné době používaných PCR metod, příklady jejich využití v minulosti a možné budoucí uplatnění při studiu druhu Vaccinium corymbosum L. Bylo sledováno uplatnění molekulárních metod využívaných při analýze rostlinné DNA u tohoto rostlinného druhu. Byly zde popsány molekulární metody a jejich výsledky sloužící pro identifikace a odlišení jednotlivých odrůd, diagnostiku patogenů a sledování a tvorbu molekulárních markerů. Tyto markery mohou být spojeny s hospodářsky významnými vlastnostmi tohoto druhu.
|